Obnova
jirkovských varhan

Sbírkový účet je veden jako transparentní účet. V případě přispění finančních prostředků na tento účet je zobrazeno jméno přispěvovatele, číslo jeho účtu a zaslaná finanční částka. Zasláním prostředků na náš sbírkový účet vyjadřujete svůj souhlas se zveřejněním Vašeho jména a dalších údajů, včetně výše zaslané finanční částky.

Nynější varhany pocházejí z roku 1910 od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera a mají 15 rejstříků s celkem 708 píšťalami. Dosud na nich probíhaly spíše menší úpravy a čištění, naposledy před 20 lety, ale v posledních letech se zhoršuje jejich funkčnost, takže nynějším cílem je udělat důkladnou rekonstrukci, která zabezpečí kvalitní fungování na dalších 50-70 let.

Nejpoškozenějšími částmi varhan jsou měchy, vzdušnice a relé, které jsou napadeny červotočem. Řada ventilů relé dostatečně netěsní, k úniku vzduchu dochází i u měchů, jejichž kůže je blízko havarijnímu stavu – nízký tlak vzduchu tak vede k omezení při hraní. Hranici životnosti se blíží i kožené a plstěné části, jinak jsou samotný hrací stůl, traktura i píšťaly víceméně v pořádku.

Varhany jsou vloženy do varhanní skříně patřící k předchozímu nástroji. Skříň pochází z 2. poloviny 18. století, v rokokovém slohu ji navrhl mistr Johann Ignaz Schmidt. Je vysoká 5,5 metru a má dvě křídla o šířce 1,7 metru a hloubce 1,5 metru. Je vyrobena ze smrkového a borového dřeva a vyzdobena olejomalbami a řezbami s plátkovým zlatem a metalem.

Ve dvou nejvyšších věžích obou křídel jsou umístěny původní cínové píšťaly, které byly uchráněny před válečnou rekvizicí v roce 1916. Zrekvírované píšťaly byly posléze nahrazeny zinkovými píšťalami, nicméně nedošlo k žádné změně dispozice ani rozsahu, varhany jsou tedy v tomto směru zcela zachovalé.

Kostel sv. Jiljí je nejstarší jirkovskou stavbou. Byl postaven kolem roku 1300 v gotickém stylu, stál na ostrůvku uprostřed rozbahněné Běly a byl tudíž dostupný pouze po mostě. V roce 1538 byl přestavěn v pozdně gotickém stylu a kolem roku 1650 v barokním stylu. V roce 1660 byla přistavěna na jižní stranu tzv. červenohrádecká kaple a v roce 1748 na severní stranu kaple sv. Jana Nepomuckého. Přístavba věže proběhla v polovině 16. století. Všechny tyto úpravy zanechaly na kostele otisk, včetně zazděných či nepoužívaných vchodů.

Kostel původně sloužil i jako opevnění a byl obklopen hřbitovem. Dodnes se ve zdi zachovaly některé střílny a náhrobky ze zrušeného hřbitova byly při velké opravě v roce 1823 použity k vydláždění kostela. V průběhu času došlo k řadě oprav – v novější historii jde o poválečné opravy v roce 1919 a 1947 a generální opravu v 90. letech po období komunistického zanedbání. Od té doby byla ještě opravena fasáda věže a freska na vnější straně kostela. V současné době se kromě opravy varhan chystá oprava fasády kostela a kamenných prvků, oprava zvonů v městské věži a velké investice bude vyžadovat i vnitřní část kostela.

Kostel je památkově chráněný, ale zároveň je živým centrem jirkovské farnosti. Skoro každý den se zde slouží mše, mimo to je možné přijít na koncert či Noc kostelů. K modlitbě či krátkému zastavení lze během dne využívat otevřenou předsíň kostela, šířeji je kostel návštěvníkům otevřen v období Vánoc a Velikonoc.